Dopřejme sami sobě to, co požadujeme od jiných.
Podporující praxe nejen pro stavy úzkostí, strachů a napětí, ale i pro perfekcionisty, kteří mají ve zvyku na sebe tlačit. Též pro ty, kteří mají tendence k (sebe) kritizování a pro všechny, které láká prohloubení se do stavu vděčnosti za život a za každodenní maličkosti.
Aby nedošlo k omylu, nejde o přemalování reality na růžovou či duhovou barvu ani o ono pověstné „sluníčkaření“. Jedná se o jiný úhel pohledu, jiný přístup a hlavně praxi, což umožňuje všemu, aby bylo přesně takové, jaké to je a zároveň nám dává možnost vybrat si, jak a jestli budeme reagovat. Zda budeme kreativní nebo reaktivní. Tento stav bytí dovoluje všemu být a zároveň dává větší svobodu vybrat si jak a čemu věnuju pozornost.
Můžeme si pravidelně klást otázky:
Za co teď, právě v této chvíli, můžu být vděčná?
Co teď cítím ve svém vnitřním prostoru?
Dokážu to pojmenovat a nezabřednout do hodnocení?
Jak se sebou zacházím, když cítím vinu a strach?
Jaká je kvalita mého vnitřního dialogu? Jak k sobě teď promlouvám?
Kam teď směřuje moje pozornost? Na to, co je podporující a konstruktivní nebo něco, co je spíše destruktivní a vytváří více strachu, odporu nebo nespokojenosti?
Proč se těmto věcem věnuju? V čem mi to pomáhá a kam mě to vede?
Jak přistupovat k situacím, které mi nejsou příjemné, ale potřebuju je projít? Jaké mám možnosti?
Na tyto otázky si pak zkoušíme každodenně odpovídat na základě skutečného vnímání a cítění, které v mysli postupně generuje jiný druh myšlenek, než jsou ty sabotérské, kritické, ustrašené, nebo tlak vytvářející.
Když se podíváme kolem sebe, vidíme spoustu dospěláků chovajících se jako malé děti. Ne ovšem v tom žádoucím, odlehčeném, přítomném a hravém slova smyslu, ale těch, kteří dupou nožičkou, stěžují si, litují se, rádi boří bábovičky, obviňují a dožadují se neustálé pozornosti, či ocenění.
Byla jsem jednou z nich. Slabou malou holčičkou v dospěláckém těle, která si nevěřila a často potřebovala někoho a něco, aby ji chránil, chválil, oceňoval a říkal jí, co má dělat. Až jednou byla donucena otočit se o 180 stupňů a kompletně změnit přístup. Nestalo se to přes noc, ale po krůčcích, co ji vedly po cestě, po které nikdy předtím nešla:-)
A po těch krůčcích postupujeme i my. Na lekcích jógy, workshopech, v každodenním životě. Žádná cesta není stejná a žádná neobsahuje univerzální návod na štěstí a naplněný život. Každý si ty svoje dílky a puzlíky vybírá sám a skládá z nich svoji vlastní mozaiku. Já nabízím kousek, který do té vaší může krásně zapadnout, pokud rezonujete a souzníte s tím, co ode mě čtete nebo slyšíte:-)
Během workshopu si užijeme:
- Jednoduchou, kratší a uvolňující jógovou praxi s plnou pozorností v těle.
- Voňavou meditaci „sytím sám/sama sebe laskavou pozorností“. Když si tento druh pozornosti dopřáváme sami, mizí postupně tendence žebrat o pozornost u ostatních.
- Jiný pohled a zacházení s vnitřním kritikem
- Oblast srdce jako prostor nejen pro vděčnost, ale i pro všechny části nás, které potřebují pozornost a přijetí
- Jednoduchost a dech:-)
Kapacita je omezena na 14 účastníků.
Cena: 400,-
S sebou si vezměte podložku a pohodlné oblečení.
Na akci se prosím přihlašte přes kontaktní formulář. Vaše přihlášení považuju za závazné. Pokud se z akce odhlásíte později, než 2 dny před začátkem akce, dovoluju si nárokovat 50% z ceny nebo za sebe můžete poslat náhradníka.
V autě mám 3 volná místa a můžu vzít ze Šlapanic spolujezdce, stačí se ozvat.
Obrázek: Unsplash.com